Svetová rekordmanka v hodu oštěpem Barbora Špotáková, nyní místopředsedkyně Českého atletického svazu, vyjádřila nespokojenost s kritikou, které se dostává českým atletům během aktuálního mistrovství Evropy. V hledišti šampionátu v Birminghamu sledovala, jak mnozí z reprezentantů zaostávají za svými letošními výkony, a vypadávají v rozbězích nebo kvalifikacích. I přesto Špotáková zdůraznila, že si tito sportovci nezaslouží negativní hodnocení a že nezdary mohou být pouze odrazem k budoucím úspěchům. Mnoho atletů, kteří se dostali na toto prestižní mistrovství, podle ní obětovalo obrovské množství času a úsilí, což by mělo být oceněno, nikoli zpochybňováno.
Barbora Špotáková se v rozhovoru pro média vyjádřila, že každý z českých atletů, který se dostal na mistrovství Evropy, je obdivuhodný člověk a zaslouží si uznání. „Mnozí u toho studují, někteří pracují. Obětují té atletice strašně moc za strašně málo. Takže by měli mít opravdu jenom obdiv a ne snášet prostě odpornou kritiku,“ uvedla dvojnásobná olympijská vítězka. V jejích slovech je patrná podpora a solidarita s kolegy, kteří se potýkají s neúspěchy, a vyzývá veřejnost k většímu porozumění a respektu k jejich úsilí.
Na mistrovství Evropy se českým atletům nedaří tak, jak by si přáli. Až na výjimky, jako bylo čtvrté místo kladiváře Volodymyra Myslyvčuka, většina závodníků zaostává za svými maximálními výkony a mnozí vypadávají už v kvalifikacích. Špotáková také připomněla, že neúspěchy jsou součástí sportovního života a žádný sportovec, který dosáhl velkých úspěchů, se nevyhnul velkým prohrám. „Možná, že tady všichni, co se jim to nepovedlo, tak směřují brzy k opravdu velkým výkonům, že potřebovali nějakou facku,“ přemítala Špotáková, čímž chtěla povzbudit atlety, aby se nevzdávali a pokračovali ve své práci.
Špotáková jako trenérka a její nový pohled na atletiku
Barbora Špotáková se na mistrovství Evropy neprezentuje jako závodnice, ale jako trenérka oštěpařky Nikol Tabačkové. Její přechod do trenérské role přináší nové výzvy a zkušenosti, které si v minulosti jako závodnice nedokázala plně představit. „Musím uznat, že jsem si myslela, že to trenéři mají daleko jednodušší,“ přiznala Špotáková. Její úkoly zahrnují nejen plánování tréninkových cyklů, ale také neustálé přemýšlení nad tím, jak své svěřence posunout k lepším výkonům. Uvědomuje si, že trenérská práce je vyčerpávající a vyžaduje daleko více času a energie, než si na začátku myslela.
Špotáková se také podělila o pocity z toho, že nezávodí. Její úspěšná kariéra, která vyvrcholila bronzovou medailí na mistrovství Evropy v Mnichově v roce 2022, je nyní nahrazena rolí, která je pro ni nová a výzvou. „Pořád mám pocit, že se mám protahovat, že mám jít rovinky. Je to hrozné. Ale zase je to dobrý signál, že jsem to ještě jako úplně nevzdala,“ usmívala se Špotáková, když vzpomínala na své závodní dny. Její nadšení pro atletiku a touha pomáhat mladým sportovcům ukazuje, jak silný je její vztah k tomuto sportu, i když se už sama neúčastní závodů.
Budoucnost české atletiky a naděje na zlepšení
Barbora Špotáková věří, že aktuální neúspěchy českých atletů na mistrovství Evropy mohou být pouze dočasné a že se odrazí k lepším výkonům v budoucnu. „Teď jsme hodně dole, ale právě o to je to lepší, že se pak můžeš z toho dna odrazit,“ uvedla Špotáková. Její slova by měla sloužit jako povzbuzení nejen pro sportovce, ale i pro jejich fanoušky, kteří doufají v zlepšení. Věří, že mnozí z mladších atletů se poučí z těchto zkušeností a mohou se stát silnějšími závodníky v nadcházejících soutěžích. Právě to je důvod, proč by kritika neměla mít na jejich psychiku negativní dopad, ale naopak je motivovat k tvrdé práci a zlepšení.
V českém sportovním prostředí je důležité si uvědomit, že každý závodník, který se dostává na mistrovství Evropy, prochází náročným tréninkovým procesem a mnohdy obětovává osobní život ve prospěch svého sportu. Kritika v těžkých chvílích může mít devastující účinky na psychiku a motivaci sportovců. Proto je důležité podporovat je, a to nejen v úspěších, ale i v době neúspěchů. Špotáková se stává hlasem, který apeluje na empatii a respekt k práci, kterou každý atlet odvedl, a připomíná, že každý neúspěch může být jen krokem na cestě k budoucím úspěchům.